Z hlediska programu jsme přispěli hned třikrát. Do národního kola recitace postoupil ve 4. kategorii Jaroslav Jurečka z tercie. Hned druhý den po příjezdu - v sobotu přednesl text Karla Plíhala a vzbudil zasloužený zájem. V diskusích byl označen za nadějného recitátora, který by v budoucnu měl předvést větší šíři svých možností.

V úterý předvedl sólový výstup inspirovaný texty Ernsta Jandla  Václav Matějovský. Své minipředstavení Rozvrzaný mandl sehrál hned třikrát, v prvním dokonce „utáhl" publikum složené z 6-až 7-letých dětí - čili obecenstvo, pro které inscenace nebyla  určena. Předvedl vzorovou komunikaci s dětským publikem, aniž naboural linku představení. Snad i proto bylo jeho vystoupení přijato až nekriticky kladně. Mluvilo se o Vaškově vybavenosti, komunikaci s publikem, suverenitě výkonu, drobné připomínky byly k technice přednesu.

Ve středu pak odehrál dvě přestavení soubor Sedum divů světa, a to Sedum pádů Edy Nerudy. Na představení se promítla únava 5 dnů, a to na straně herců i publika, stejně jako technické problémy při přípravě - problémy s upevněním oponky a nasvícením a příliš nepomohlo ani uvedení od 9. hodin. Chybělo obvyklé nasazení (u části herců), odezvy z publika i vstřícná atmosféra. V tomto směru se zvýraznily chyby inscenace - velká délka, nevyjasněnost předního plánu a nerovnoměrné herecké výkony. Nicméně druhé představení - bohužel ve 14.00, tedy v době „postgastronomické demence" -  mělo o poznání větší švih a šťávu a v historii uvádění inscenace patřilo ke zdařilejším. Myslím, že zde děti předvedly výkon na hranici svých možností. V diskusi se pak názory různily. Mezi klady patřily humor inscenace, herecké výkony části souboru, čistá a funkční scénografie, konkrétní gagy, výstupy. Diskusi vyvolala kvalita předlohy, rámec představení, muzikálové vstupy. Mezi nedostatky pak dominovala neúnosná délka představení, mnoho slov a málo akce, nevyjasněný žánr. Více se může kdokoliv dočíst v Deníku dětské scény - stránky Nipos Artama - Dětská scéna Trutnov. Recenze jsou také k nahlédnutí u mě. Celkově ale byla oceněna obrovská práce na inscenaci. Povedené představení jsme pak oslavili zmrzlinou a někteří i skokem do kašny (viz obrázek)

Kromě trojího přispění do programu jsme zhlédli všechna přehlídková představení, zúčastnili se (děti) dvou dílen a tří rozborových seminářů, doprovodných akcí - společenský večer, inspirativní představení divadla Drak a stihli jsme i polodenní výlet do Teplických skal. Děti navázaly kontakty se členy dalších souborů a rozvinuly, posunuly i vyjasnily vztahy uvnitř souboru.

Ubytováni jsme byli v provizorních podmínkách dvou šaten na karimatkách a ve vlastních spacácích, s tím neměli členové souboru problémy, snad jen rozdělení do dvou skupin (logicky podle pohlaví) vyvolalo zejména v dívčí části zpočátku nevoli. Stravování ve školních jídelnách mělo nevyváženou kvalitu, leč my méně mlsní jsme hlady netrpěli. Vážnější zdravotní problémy se nám také vyhnuly.

Šestidenní soužití a volnější program i pohyb účastníků kladly velký důraz na toleranci a odpovědnost jednotlivých účastníků, ne všichni nápor svobody a emocí unesli bez problémů, došlo i k porušování pravidel, nicméně všechny potíže jsme vyřešili v rámci akce a souboru. Je otázkou, zda tak rozsáhlou akci je možné absolvovat jen s jedním dospělým na skupinu. Do budoucna (povede-li se kdy) uvažuji buď o zkrácení pobytu či pomocném dozoru.

Přes dílčí nedostatky jsme si akci užili, důstojně reprezentovali školu i kraj a představili se jako soubor osobností, se kterými je třeba počítat do budoucna. Divadlu a společné tvorbě třikrát hurá.                                        František Kaska